Porodník, zakladatel moderního evropského porodnictví. Pocházel z rodiny, z níž vzešlo několik významných osobností českého národního obrození, především lingvista J.Jungmann. Neprávem bývá jeho jméno opomíjeno a on sám zaniká ve stínu slávy svého bratra Josefa. Podobně jako Josef či další bratr Jan měl i Antonín podle přání zbožných rodičů nastoupit církevní dráhu.

Antonín Jungmann
(*19.5.1775 Hudlice u Berouna, +10.4.1854 Praha)

Po studiích v Berouně pokračoval na gymnáziu u piaristů v Praze Na Příkopech, pak vstoupil do řádu a pokračoval studiem lékařství. Roku 1805 získal lékařský diplom a nedlouho poté začal působit v Praze Na Františku u milosrdných bratří. Od roku 1811, kdy byl jmenován profesorem porodnictví na pražské lékařské fakultě, se začal intenzívně věnovat rozvoji fakulty a výchově dorostu.

Přednášel česky a německy, staral se o to, aby zde vznikla moderní rozsáhlá knihovna a vzhledem ke svému vzdělání a šíři zájmů, byl jmenován i historiografem lékařské fakulty. Pod jeho vedením si pražská porodnická škola získala evropský věhlas. Za svoje zásluhy byl A.Jungmann zvolen 1838 rektorem university, a když v roce 1850 přestal přednášet, byla jeho celoživotní snaha odměněna Jungmannovým povýšením do rytířského stavu.

A.Jungmann se nezajímal pouze o lékařství, ale podmaněn jedinečností díla svého bratra Josefa se mu stal celoživotním pomocníkem. Podílel se na práci jeho Slovníku, sbíral materiál pro česko-německý slovník, psal nejen o porodnictví, ale i veterinářství, antropologii, literatuře a jazycích, především sanskrtu. Přispíval svými články do Kroku (zde otiskl známý Rukopis zelenohorský), Musejníku a Jindy a nyní.